Knihy

Dovoluji si doporučit vaší pozornosti tři knižní tituly:

Edgar Kupfer Koberwitz: Zvířata - naši bratři
Charles Patterson: Věčná Treblinka
Peter Singer : Osvobození zvířat

Edgar Kupfer Koberwitz:
ZVÍŘATA - NAŠI BRATŘI
úvaha o etickém životě

Kniha byla napsána po válce jako vyjádření autorova postoje k mučení a zabíjení zvířat. Na významu jí dodává skutečnost, že jí autor napsal po návratu z koncentračního tábora v Dachau, kde navzdory hrůzným podmínkám věznění zůstal oddaným vegetariánem.
Autorovo vegetariánství vysvětluje krátká věta z knihy:
“Poslouchej, nejím zvířata, protože se nechci živit utrpením a smrtí jiných tvorů, protože jsem sám trpěl tolik, že právě díky vlastnímu utrpení umím procítit i utrpení cizí.”
V úvodu i závěru knihy je uvedena jedna pravda, které jsme naneštěstí každodenními svědky:
“Dokud člověk zabíjí a trápí zvířata, bude zabíjet a trápit i lidi. Do té doby budou i války, neboť zabíjet se člověk musí učit a cvičit v malém.”
Vydala Společnost >Joga v denním životě< v roce 2003 s přemluvou Vlastislava Matouška a doslovem paramhansy svámího Mahéšvaránandy.
Objednat lze na adrese joga.praha@volny.cz za 20,- Kč + poštovné.

Charles Patterson
VĚČNÁ TREBLINKA
Ve vztahu ke zvířatům jsme všichni nacisté

Kniha, která nás nejen donutí k vážnému zamyšlení nad utrpením milionů bezbranných tvorů, ale přináší také pozoruhodnou charakteristiku nacizmu.

Ačkoliv srovnání hrůz nacistických koncentračních táborů s utrpením zvířat v moderních velkochovech, na jatkách, v laboratořích a mnoha jiných místech jejich utrpení se může zdát nevhodné, Charles Patterson v této knize ukazuje, že krutosti páchané na bezbranných mimolidských stvořeních jsou předzvěstí zločinů vůči lidem samým a že zotročení a zabíjení zvířat je kořenem všemožného zla a násilí - otroctví rasizmu, genocid, pogromů a mnohých jiných krutostí. S tím, jak se lidé vzdali povinnosti ochrany slabých a bezmocných tvorů, došlo záhy i ke ztrátě citlivosti k utrpení lidí samých. A tak přesvědčení, že můžeme jakýmkoliv způsobem naložit s těmi, kteří jsou “odlišní” či “méněcenní”, umožnilo a z velké části i “omluvilo” nejenom všechny ukrutnosti páchané každodenně na zvířatech, ale i samotný holocaust.
Který z těchto zločinů je větší, můžeme je vůbec od sebe oddělit?
“Je jenom malý krok od zabíjení zvířat k plynovým komorám à la Hitler a koncentračním táborům à la Stalin,” řekl kdysi Isac B. Singer na obhajobu vegetariánství, k němuž se již v mládí z morálních důvodů rozhodl. Tento významný židovský spisovatel, kterému je Věčná Treblinka věnována, jako první upozornil na podobnost mezi utrpením Židů během války a utrpením zvířat, když způsob každodenního hromadného zabíjení zvířat srovnal se systematickou likvidací lidských obětí během poslední světové války. Však i samotné jméno “holocaust” je biblickým zobrazením obětování statisíců zvířat v tehdejších chrámech a teprve dnes, po více než dvou tisíciletích, je obecně používáno jako symbol masové likvidace lidí. Příčiny a podobnost utrpení lidí a zvířat, tak zřídka lidmi chápané, se při čtení stávají stále jasnější a srozumitelnější.
Nechceme-li, aby se dějiny opakovaly, měli bychom se vážně zamyslet nad poselstvím této knihy.
Charles Patterson Ph.D.,
je významným myslitelem - bojovníkem za etické chování lidí ke zvířatům. Dlouhodobě se zabývá studiem holocaustu.
Napsal mimo jiné knihy Cesta k holocaustu a dále a Z Buchenwaldu do Carnegie Hall. Žije v New Yorku.
Vydal >Práh< v roce 2003
Objednat lze na adrese info@svobodazvirat.cz za 190,- Kč + poštovné.

Peter Singer
OSVOBOZENÍ ZVÍŘAT

Osvobození zvířat bylo první moderní prací, jež obhajovala názor, že ti, kteří brání utrpení, musí také bránit utrpení způsobovanému zvířatům. Na obhajobu svého názoru užívá Singer detailní popisy neospravedlnitelných bolestí, kterými trpí zvířata při vědeckém, vojenském nebo obchodním výzkumu, a nehumánních procesů, jimiž se opatřuje maso pro spotřebitele - pro lidi, kteří byli odsouzeni k tomu, aby ignorovali realitu výroby masa. Ta je nejen eticky neobhajitelná, ale také hanebně marnotratná.
Z předmluvy Erazima Koháka:
“Bylo to asi, jako když si Američané v devatenáctém století uvědomili, že černoši, které po generace vnímali jako domácí zvířata, jsou lidé, jejich bližní. Sto let po osvobození černochů představovala myšlenka osvobození zvířat znovuzrození ideálu svobody, rovnosti a bratrství. S úžasem jsme si uvědomovali, že zvířata, která jsme zase my po generace vnímali jako inventář světa, jsou naši bližní, človíčkové v kožíškách. Kniha se pro nás stala referenční značkou: kdo ji nečetl, ještě nevstoupil do nového světa, který se nám otevřel zásadním zpochybněním samozřejmostí devatenáctého století. Když jsem se po odstoupení komunistické vlády v roce 1989 mohl po dvaačtyřiceti letech konečně vrátit do vlasti, byla Singerova kniha - spolu s Leopoldovými Obrázky z chatrče a Schweitzerovou Etikou úcty k životu - tím prvním, co jsem se svým posluchačům snažil zprostředkovat.”
“...Na veřejnost občas pronikne zpráva o jednotlivých praktikách velkochovů, ve veřejnoprávní televizi se občas objeví několik hrůzných záběrů. Leč je to jen záblesk. Veřejnost by nesnesla rozsáhlejší reportáže. Přeladila by na jiný kanál. Na takové hrůzy se prostě nedá myslet, o tolika bolesti se nedá vědět. To člověk neunese, pokud se nevzdá svého lidství.
Hrůza masných velkochovů a laboratorního pokusnictví není jen chyba na kráse. Je to zásadní selhání této civilizace, která je ochotná podrobit cítící bytosti nesmírnému utrpení jen proto, že zisky jsou pak vyšší.”
“...Nemuseli jsme jen žít s vědomím strašlivého utrpení, které člověk působí komerčním využitím - tedy bez ubrousku, zotročením - svých mimolidských bližních. Mohli jsme se vzbouřit, odmítnout se podílet na převeliké špatnosti. Mohli jsme odmítnout pojídání umučených, rozdrásaných těl svých bližních a všechnu stravu vykoupenou utrpením. Stali jsme se nejen vegetariány, nýbrž nadšenými vegetariány a propagátory vegetariánské ideologie.
O čtvrt století později dál dávám přednost bezmasé stravě a snažím se, abych Zemi svým žitím nezatěžoval zbytečně. Dám přednost růžičkovým kapustičkám, květáku a mléku ze sóje, protože se za nimi neskrývá celá hrůza jatek a masné výroby. Nenakupuji v holešovické tržnici, protože vím, kolik zažila utrpení, když tu ještě byla jatka.”
Peter Singer
je profesorem filosofie na Mohashské universitě v Melbourne a ředitelem tamního Centra pro lidskou bioetiku. Vyučoval na universitě v Oxfordu, New Yorku, v Boulderu v Coloradu a na kalifornské universitě v Irvinu. Kromě akademické činnosti je aktivně zapojen do Hnutí za osvobození zvířat jako předseda pobočky ve státě Victoria a jako místopředseda Federace společností na ochranu zvířat v Austrálii a na Novém Zélandu. Publikuje v řadě vědeckých časopisů a je autorem hlavního článku o etice v současném vydání Encyclopedia Britannica
Vydal >Práh< v roce 2001
Objednat lze na adrese info@svobodazvirat.cz za 195,- Kč + poštovné.